Slunce

Vondráčková + Korn

1:Já kdysi sHm úsvitem ti říkal častoEmkrát,
že jsi mé A7slunce, o němž nikdo nemá Dzdání.
Řek jsem to vGážně, jenže nesmíš to tak Embrát.
Přeháním rF#ád, to bude Hmtím.
2:Já kdysi s úsvitem ti řekla častokrát,
že jsi mé slunce, které vyšlo v pravou chvíli.
Slyšel jsi správně, jenže nesmíš to tak brát.
Bezpočtukrát člověk se Hmýlí.
R:Slunce je Emfair, to nezaspí a hřeje zAáda,
vysvitne vDčas, když naprší ti do mHm7ikáda,
nechce nic Emmít, nic nedluží a svítí sF#tejně
na moji Hmtvář, na dlaně tHvé.
Slunce je Emfair, to nešidí a hřeje pAláže,
odvede sDvé a neslíbí, co nedoHm7káže.
Kol hlavy Emměj si svatozář a třeba hF#řej si,
slunce ty Hmnejsi.
3:I když máš spoustu chyb, tak já ti rozumím
a slabší stránky tvé ti vůbec nevytýkám.
Ani já nejsem tvoje slunce, pokud vím.
Netrap se tím, to se jen řHíká.
4:Už raděj mlč a dívej, hvězdy jsou ty tam,
přichází úsvit, velké slunce hlásí ráno.
Co přát si krásnějšího nad ten zázrak sám,
že ty mě máš, že já tě mám.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:24:22.784+00:00
Výsledky hledání: